Školní lyžák část 1

6. února 2012 v 22:47 | Mona Linth |  Školní lyžák
Můj nejvíc nejlepší přítel je stočen do klubíčka a tiše funí. Po tichém zamňoukání, které mělo znamenat nejspíš ,pojď už spát´ zavřel očička a netrpělivě očekává, až se jeho panička uráčí vypnout počítač a půjde si lehnout. Ale ne, dneska to na brzké ulehání do postele nevypadá. Už zase vysedávám na slavné internetové síti /mimochodem místo toho abych se učila/, kterou jistě znají všichni mladí. Právě řešíme, které bonbony jsou nejlepší. Jelikož já neholduji bonbonům, tak jsem navrhla, že nejlepší je šopák. A taky je! A vida, nejen já mám tuto pochutinu přímo nejvíce oblíbenou ze všech (.. MMmm, čeká na mě v lednici…) Je 9.1. a nejen že u nás asi 3 dny v kuse sněží a zároveň do toho občas prší, právě přestala fungovat elektřina. My, lidé bydlící na horách tohle zažíváme každou zimu. Nečekaně!


Světlo dvakrát zablesklo, ale stále je naše malé městečko ponořené do tmy. Připadá mi jako bych se nedívala z okna, ale na černou lesklou tabuli, ve kterém jsou odlesky nepříliš hubené a ne moc hezké slečny ,,To je ale obluda!" zašeptám do tmy. Dost mě štve, že mluvím sama na sebe. Nemám se ráda. VŮBEC!
Druhý den ráno jako obvykle vstanu a jdu probudit mou malou sestřičku. Moc se ji nechce, ostatně, mě také ne. ,,Mohla bych dneska zůstat doma?" poprosím mě jejím rozespalým hláskem ,,A proč, prosím tě?"
,,No, mě se nechce, takže já bych řekla, že mě hrozně bolí bříško, jo?" zamžourá
,,Tak to by asi nešlo, protože jsi hrozně špatná herečka. Jen mazej do školy, aspoň se naučíš něco nového a budeš mě to moct vyprávět" podrbu jí ve vlasech. Sice se jí to moc nelíbí, ale pochopí, že tudy vlak nejede.
Dnes vyjdu na autobus o něco dřív než normálně, protože v noci stihla cesta zmrznout v jeden velký led. Šourám se po cestě a potkám spolužáka Jirku ,,Dneska to je jedna velká klouzačka, že?" zasměje při nečekaném skluzu . Jeho prapodivné balancování mě rozesměje na plné kolo.
,,Tak si dej pozor, abych tě tu nemusela ještě ošetřovat" bavím se.
Autobus nám neujede /škoda/. Cestou se opírám o sklo a usínám, tak hezky se autobus kolíbá, že do mě Jirka musí drkat abych neusnula úplně, protože spaní v autobuse se snažím vyhnout. Bojím se totiž chrochtání s otevřenou pusou. Viděla jsem to už u jiných lidí, ostuda.
Ve třídě zasednu do lavice. ,,Tě pic" zařve na mě moje jediná spolužačka, protože ostatní z naší třídy jsou kluci.
,,Ahoj, co tě tak rozveselilo?"
,,Táta mi dovolil jet na lyžák!" zavříská
,,No to je super! Už se těším, pořádně si to užijeme!". Celý den ve škole šeptáme a plánujeme co podnikneme na horách.
,,No, já mám v plánu tam klofnout nějakýho fešáka. Doufám, že tam nejsou nějaký horský trapáci jako ti naši tady" mrkne na partu kluků co právě u stolu probírají krásu modelek.
,,Nestačí nám nic jiného než se modlit" sepnu ruce k modlitbě.
,,Nino! Nononono, zase tak vážně to neber" vyprskne smíchy ,,Takže zítra u autobusu. Pa."
Vyletím ze třídy jako tajfun. Přiběhnu domů, odhodím školní tašku do pokoje, natáhnu si domácí tepláky a při tónech mojí nejoblíbenější skupiny si připravuji krosnu na lyžařský výcvik. Sportovní oblečení zabalím v první řadě. Všechny důležité hygienické potřeby jsem si koupila extra nové už předevčírem. V tomhle jsem hodně pečlivá. Nedokážu si představit, že bych někde byla bez zubní pasty nebo bez rezervní roličky toaletního papíru. Naštěstí mám vše, dokonce i šminky jsem si sbalila když pochybuji, že je použiji. Nějaké to malování jde trochu mimo mě. Mamka vejde do pokoje a v ruce drží parfém od Playboye!! Můj neoblíbenější ,,Tak tedy, Nino. Přeji ti hodně štěstí, zdraví a lásky" líbne mě na tvář ,,Nechceš si to rozmyslet a narozeniny oslavit doma a ne na horách?"
,,Nechci, máme v plánu si to s Luckou pořádně užít." Usměji se, převezmu parfém a hned sebe i maminku řádně navoním ,,Moc děkuju! Ten jsem si přála." Přibalím si ho do báglu.
,,A moc se neopijte. Osmnáct je člověku jen jednou, tak ať nelituješ"
,,Neboj. Vždyť víš, že moc nepiji!" zapřísahám zkříženými prsty a s andělským šklebem. Poslední věci dobalím. Pak ve skříni narazím na krajkový komplet. Dostala jsem ho od babičky pod stromeček. Je to úžasná krajková podprsenka a krajková tanga v červeno-černé barvě. Pokrčím rameny a zabalím ho také. Tatík mi mezitím připraví přeskáče, lyže a hůlky. Popřeje mi vše nejlepší k budoucím narozeninám a předá mi úplně skvělou helmu, která mi krásně ladí k lyžařskému kompletu. Vše je v barvě bílo-růžovo-fialová a je to přímo božské. Sice budu asi ze všech nejvíc vyčnívat, ale to mi radost nezkazí. Ségra mi k narozeninám věnuje krásnou kresbičku celé rodiny i našeho kocoura. Sice je kocour oproti nám docela veliký a připomíná dinosaura, ale obrázek si i přesto zabalím s sebou. Poté co se u nás zastaví babička s dědou na narozeninový chlebíček, dostanu od nich nějakou tu kačku na lyžák i do budoucna, se jdu naložit do vany. Kdo ví jak to tam bude s koupáním a já tak strašně miluju voňavou vanu napuštěnou vařící vodou a se spoustou pěny. Poležím si tak dlouho, dokud voda nevystydne. Natřu si tělo jahodovým krémem a v pyžamu s medvídkem Pů zalezu do postele. Do uší dám sluchátka a pomalu usínám při písničce od Tomáše Kluse-Dobrý mrav(enci)…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amy_Sa Amy_Sa | 23. února 2012 v 19:55 | Reagovat

Zdá sa mi to čudné... Alebo je to tak? Ako je možné že vám nejde elektrina a si na počítači?

2 Girl Girl | Web | 23. února 2012 v 19:56 | Reagovat

pekné ale tiež zaujímavé že nejde elektrina ale na počítači si.. Prosím ťa čekni aj moju stránku ...ďakujem ;)

3 nikonada nikonada | Web | 16. července 2012 v 19:36 | Reagovat

myslím, že to dělá jak já.. notebook a  net z telefonu, že? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama